Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Sociální faktory zdraví v dokumentech WHO
Vukadinović, Milica ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá některé sociální faktory ve vybraných dokumentech Světové zdravotnické organizace a ve strategických plánech České republiky. Metodou, která je ke zkoumání těchto sociálních faktorů použita, je tematická analýza. Dále jsou prostřednictvím kvalitativní komparativní analýzy porovnány plány ČR a dokumenty Světové zdravotnické organizace. Cílem práce je popsat, jak se sociální faktory zdraví odrážejí ve vybraných dokumentech WHO a v národních strategických a akčních plánech podpory zdraví v České republice. Dílčím cílem práce je představit, v jakých oblastech se mohou sociální pracovníci zapojit do ochrany a podpory veřejného zdraví a jaké kompetence k tomu potřebují. Na základě výzkumu jsou prezentována doporučení pro budoucí praxi. Zkoumání dokumentů a plánů ukazuje na důležitost formování komunitní péče a dalšího zkvalitňování primární zdravotní péče v České republice. Klíčová slova: Sociální faktory zdraví, zdravotní systém péče o zdraví, kompetence sociálních pracovníků a podpora zdraví v sociální práci
Zdravotní systém Německa
Koubová, Lenka ; Maaytová, Alena (vedoucí práce) ; Gajdošová, Eva (oponent)
Diplomová práce obsahuje komplexní pohled na zdravotní systém ve Spolkové republice Německo v letech 1995-2015. Hlavním cílem této práce je na základě zhodnocení zjištěných poznatků o německém zdravotním systému stanovit doporučení pro zlepšení českého zdravotního systému. Dílčími cíli diplomové práce jsou charakteristika zdravotního systému a analýza příjmů a výdajů ve zdravotnictví v Německu. Práce je členěna do šesti kapitol. První kapitola je zaměřena na informace získané z odborné literatury. Především charakterizuje jednotlivé pojmy související se zdravotnictvím a jeho financováním. Druhá kapitola se zaměřuje na ekonomické pojetí a problematiku zdravotního systému. Třetí část obsahuje popis zdravotního systému dané země. Dále jsou zde uvedeny vybrané údaje o Německu, organizace či pravomoci na úrovni federální, státní a místní. Čtvrtá kapitola se zabývá pojistným trhem v Německu. V páté části jsou shrnuté zásadní reformy zdravotního systému spolkové republiky. V poslední kapitole je analýza příjmů a výdajů zdravotního systému. V této části jsou analyzována data dostupná ze statistik německého statistického úřadu nebo od nadnárodních organizací jako jsou WHO, OECD či ze světové banky.
České zdravotnictví v problémech a řešeních
Červenková, Linda ; Krebs, Vojtěch (vedoucí práce) ; Prachař, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nejzávažnějšími problémy a faktory, které ovlivňují systém zdravotnictví v České republice. V poslední době dochází k nárůstu finančních výdajů na zdravotní péči zejména v důsledku stárnutí obyvatelstva. Dalším problémem je neefektivnost využití těchto financí. Cílem práce je analýza těchto závažných problémů a faktorů ovlivňujících české zdravotnictví. V teoretické části jsou charakterizovány základní pojmy související se zdravotnickými systémy, typologie těchto systémů, zdravotnictví jako ekonomický statek a zásahy státu do systému vyplývající ze specifických vlastností tohoto trhu. Dále je v této části nastíněn historický vývoj systému. Praktická část analyzuje nejzávažnější problémy a faktory, které ovlivňují zdravotnictví České republiky, financování systému a jeho komparace se systémy v Nizozemsku a USA. Také jsou zde navržena doporučení, která by mohla přispět ke zlepšení nastalé situace.
Komparace vývoje zdravotních systémů V4 (Visegradska čtyřka)
Koubová, Lenka ; Maaytová, Alena (vedoucí práce) ; Láchová, Lenka (oponent)
Práce se zabývá hodnocením vývoje příjmů a výdajů na zdravotnictví zemí Visegrádské čtyřky v letech 2003-2011. Cílem práce je identifikovat, kvantifikovat a následně porovnat příjmy a výdaje zdravotních systémů Maďarska, Polska, Slovenské republiky a České republiky. V první kapitole je popsán teoretický rámec zdravotnictví a rozdělení zdravotních systémů podle zdroje financování. Druhá kapitola líčí jednotlivé zdravotní systémy, způsoby jejich financování a některé nedávno uskutečněné reformy zdravotnictví. Třetí kapitola analyzuje příjmy a výdaje na zdravotnictví v jednotlivých zemích nezávisle na sobě. Poslední kapitola se věnuje komparaci zemí Visegrádské čtyřky z hlediska financování zdravotní péče.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.